Metabolismus sacharidů II - využitelnost sacharidů při zátěži - Sport Nutrition Vávra

Kategorie článků

Nejsledovanější články

Online návštěvníků: 4

Metabolismus sacharidů II - využitelnost sacharidů při zátěži

25.6.2009 16:08

1. Glykolýza
Odbourávání glukózy
a) anaerobní odbourávání glukózy na laktát - Glykolytická fosforylace (anaerobní):
Při odbourávání glukózy bez spotřeby kyslíku je uvolněná energie (ATP):
   
   Glukóza → laktát + 2ATP

Glykolýza probíhá v erytrocytech, v dřeni ledvin a částečně v kostrových svalech.
Anaerobní glykolýza nastupuje oproti štěpení CP (kreatin-fosfátu) trochu později. Při tomto procesu je ze svalu odbourávaný glykogen přes glukóza-6-fosfát na kyselinu mléčnou. A taky se odbourává krevní glukóza.
Glukóza-6-fosfát je látka, která vstupuje do pentozofosfátového cyklu a může vzniknut jednak štěpením glykogenu nebo fosforylací glukózy.
Fosforylace je enzymově katalyzovaná tvorba esterů (organické sloučeniny), amidů kyseliny fosforečné. Nejčastějším způsobem je přenos zbytku kyseliny fosforečné z ATP na substrát (ATP + glukóza → ADP + glukózo 6 fosfát). Velmi důležité jsou fosforylace, kterými se syntetizuje ATP z ADP.
Při nahromadění kyseliny mléčné klesá pH (zakyselení) a dochází k snížení výkonu.
Při lehké práci je laktát metabolizovaný v játrech a v srdci (za spotřeby H+) a táto málo efektivní regenerace ATP je asi po minutě nahrazená aerobním odbouráváním glukózy a mastných kyselin.


b) aerobně – oxidativně je glukóza štěpená především v CNC (mozek), v srdečném a kostrovém svalstvu a ve většině ostatních orgánů - Oxidativní fosforylace (aerobní):
Při odbourávání látek (glukóza, laktát, volné mastné kyseliny, aminokyseliny) za přítomnosti kyslíku je uvolněná energie:

   Glukóza + 6 O2 → 6 CO2 + 6 H2O + 36ATP

Resyntéza ATP za přítomnosti kyslíku je efektivnější (o 34 ATP)!!!
K tomu však potřeba dostatečně dlouho zvyšovat srdečný minutový výdej a ventilaci, žd dokud se přizpůsobí požadavkům svalového metabolizmu. Než je tato přizpůsobení organismu dosaženo, uplyne několik minut, v průběhu kterých je energie získávána prostřednictvím anaerobního krytí: jednak zvýšeným odběrem O2 z krvi a využitím krátkodobých zásob O2 ve svalu (myoglobin) přičemž přechod mezi oběma fázemi je často vnímaný jako mrtvý bod.


2. Glykogeneze
Je tvorba glykogenu - zásobní energie z glukózy (játra, svaly). Slouží k uskladňování glukózy do zásoby a udržovaní stálé glykémie (hladiny glukózy v krvi). Ve svalech může být glykogen skladován jenom pro místní energetickou potřebu (svalová práce).

3. Glykogenolýza
Je rozklad glykogenu na glukózu, tedy opačný děj než při glykogenezi.

4. Glukoneogeneze
Probíhá v játrech a kúře ledvin. Je to označení pro novotvorbu glukózy z nesacharidových zdrojů, tedy z aminokyselin (např. glutaminu), laktátu (z anaerobní glykolýzy ve svalech a erytrocytech) a z glycerolu (z odbourávání tuků).

5. Lipolýza
Je odbourávání tuků, při kterém vznikají glycerol a volné mastné kyseliny

6. Lipogeneze
Je tvorba tuků.

 

Dostupnost a využitelnost sacharidů v průběhu dlouhotrvající zátěže

Zvýšené energetické nároky na organismus spustí cestou zvýšené sympatikotonie a zvýšené produkce adrenalinu glykogenolýzu (rozklad glykogenu na glukózu) a zvýši se spotřeba glukózy ve svalech. Zpočátku při glykogenolýze v játrech stoupá glykémie (hladina glukózy), ale při dlouhodobé práci může čerpáním pro práci svalů glykémie klesnout, a naopak se zvýši glukoneogeneze (novotvorba glukózy z nesacharidových zdrojů).
Klesá plazmatický inzulín, stoupají glukagon a adrenalin.

Metabolizmus svalového glykogenu v průběhu tělesné práce

- nejintenzívnější je na začátku zátěže
- intenzita metabolizmu glykogenu roste v závislosti s intenzitou zátěže
- při dlouhodobém zatížení využití glykogenu klesá, pak nastává vzestup dostupnosti alternativních zdrojů – glukózy a VMK (volných mastných kyselin)

Při zátěži o intenzitě 60% - 75% VO2max (maximální spotřeby kyslíku) probíhá rozklad glykogenu hlavně ve svalových vláknech I. Typu (viz. poznámka), méně pak ve svalových vláknech IIA.
Při zvyšovaní intenzity až k 100% VO2max se postupně do glykogenolýzy zapojují všechny svalové vlákna, dominuje zapojení vláken II. Typu B.

Základním procesem, který vede k zisku energie (produkci ATP), je postupné štěpení molekul glukózy – glykolýza. Glykolýza zpočátku nevyžaduje přísun kyslíku, ale jeho přítomnost určuje další osud vznikající kyseliny pyrohroznové (pyruvát). Při nedostatku kyslíku (anaerobní glykolýza) je kyselina pyrohroznová konvertována na kyselinu mléčnou a ta se rychle mění na sůl kyseliny mléčné – laktát. Tento energetický systém produkuje 2 molekuly ATP. Za přítomnosti kyslíku se kyselina pyrohroznová mění na acetylkoenzym A (AcetylCoA), který vstupuje do cyklu kyseliny citrónové (Krebsův cyklus). Krebsův cyklus je série chemických reakcí, které dovolují kompletní oxidaci molekuly acetylkoenzymu A. Výsledkem využití jedné molekuly glukózy je energie deponovaná do 36 molekul ATP. Jako vedlejší produkt vzniká CO2 a voda. Kyslík je do tkání přenášen transportním systémem.

 

 


Poznámka: Typy svalových vláken.

• Typ I – SO (slow oxidative) pomalá oxidační „červená“ vlákna s vysokým obsahem myoglobinu, velkou oxidační kapacitou a pomalou unavitelností se uplatňují především při vytrvalostních zátěžích nižší intenzity.
• Typ II A – FOG (fast oxidative glycolytic) rychlá oxidační glykolytická se střední oxidační kapacitou, vysokou glykolytickou kapacitou, rychlou kontrakcí a středně rychlou unavitelností se uplatňují při zátěžích střední až submaximální intenzity, které provází aerobní i anaerobní způsob úhrady energie.
• Typ II B – FG (fast glykolytic) rychlá glykolytická vlákna s nízkou oxidační kapacitou, nejvyšší kapacitou glykolytickou, rychle se kontrahující, ale rychle unavitelná jsou zapojena při silových a rychlostních výkonech maximální intenzity s převahou anaerobního energetického metabolismu.

Vysvětlení pojmů:

ATP – adenosintrifosfát (makroenergetický fosfát), energeticky bohatá látka, která je schopná uvolnit energii pro potřebu buňky a do které se energie ukládá
ADP – adenosindifosfát, látka vznikající s ATP odštěpením jedné fosfátové skupiny vázané makroergní vazbou enzymem ATP-ázou, při dostatku energie se znovu mění na ATP
CP Kreainfosfát – je vysokoenergetická forma kreatinu obohacená o fosfátovou skupinu. V svalové buňce je jeho hlavní úlohou odevzdávat svoji fosfátovou skupinu hlavnímu poskytovatelovi energie pro činnost buňky: ATP
Kreatin – je látka schopná přijímat fosfátovou skupinu od ATP, vznikajícího v mitochondriích oxidativní anebo anaerobní glykolýzou.

Fotogalerie:

Hodnocení článku:

Hlasujte jako ve škole: 1 2 3 4 5 , aktuálně 2.8

Komentáře

K tomuto článku zatím není komentář
Váš komentář:
Jméno:
E-mail:
Opište kód 2796:
 

Vyhledávání

Poraďte se s odborníkem

Mgr. Janka Pálešová
mobil: 608 962 685
tel., fax: 585 155 061
e-mail: info@sportnutrition.cz
ICQ: 358 329 201
358329201

Facebook

Doporučujeme

Nejlépe hodnocené články

Anketa

Nahrávám anketu...

SPORTNUTRITION VÁVRA       A U solných mlýnů 2 - Lékárna, 783 71 Olomouc       T+F 585 155 061       M 608 962 685       E info@sportnutrition.cz
webdesign 123 DESIGN