ALTERNATIVNÍ VÝŽIVOVÉ STYLY IV. – Dělená strava - Sport Nutrition Vávra

Kategorie článků

Nejsledovanější články

Online návštěvníků: 6

ALTERNATIVNÍ VÝŽIVOVÉ STYLY IV. – Dělená strava

5.4.2012 13:07

Již jsem mluvila s dosti úspěšně či neúspěšně hubnoucími či zhubnuvšími ženami. Drtivá většina z nich se ve své dietní praxi alespoň jednou, často vícekrát, uchýlila k příslibům tak zvané dělené stravy. Zkušenosti s tímto systémem jsou vskutku různorodé a zvláštní je, že stejně tak různorodé je také pojetí a aplikace stravovacího systému zvaného dělená strava.

Možná je mezi čtenáři někdo, kdo o dělené stravě ještě neslyšel, takže pro jistotu to vezmu od lesa.

Dělená strava je považována za výživový styl, ale častěji je užívána jen jako metoda pro dietní snažení a redukci hmotnosti.

Pro její pochopení není třeba složitého vysvětlování. Princip spočívá v tom, že pro lidské tělo je údajně méně náročné a více efektivní trávit pokrmy, ve kterých jsou odděleně obsaženy buďto bílkoviny, či sacharidy. Nikoliv však obě složky najednou. Tuky jsou považovány za neutrální a proto mohou být součástí toho či onoho pokrmu.

Existují dva přístupy k dělení stravy.

Ten v našich krajích kdysi slavný je znám jako dieta Lenky Kořínkové. Spočívá v principu kdy se jedna ze zmiňovaných složek stravy konzumuje odděleně po celý den a druhá složka den jiný. Roztomile jsou pak takové dny nazývány „kytičkové“ (sacharidové) a „zvířátkové“ (bílkovinné).

Jiný směr pak umožňuje jíst sice dělená jídla, ale během dne živiny střídat. Čili „kytičky“ i „zvířátka“ je možné pojídat i během jediného dne, ne však v rámci jednoho jídla. Na začátku byl dr. Howard Hay, později k popularizaci pomohla německá autorka Ursula Summová. V 30. letech minulého století tento pán trpěl těžkou chorobou ledvin a tehdejší medicína mu nebyla schopna pomoci. Vzhledem ke svému vzdělání dělal pokusy sám na sobě. Pokusy se stravou. Zjistil, že pokud upraví stravování podle složení našeho těla (80% zásaditých a 20% kyselých prvků) a uvede tak stravu do harmonie se svým tělem, uleví se mu.

Vyžadováno je pouze pravidlo dodržení odstupů mezi jednotlivými jídly alespoň dvě hodiny, respektive mezi jídly s odlišnými živinami pak alespoň čtyři hodiny.

Ta či ona teorie vychází z konstatování, že, velmi laicky řečeno je dělená strava založena na konzumaci jídel stejných skupin nebo takových, která jsou vzájemně neutrální. Tím se dosáhne jednoduššího trávení potravy. Autoři tvrdí, že pokud jíme jídla všech skupin najednou, tělo paradoxně spotřebuje valnou část energie přijaté z potravy na vlastní proces trávení. Neúměrně brzo se pak znovu dostavuje nejprve únava z jídla a následně pocit hladu. Pokud jíme podle principu dělené stravy, trávící trakt se méně namáhá, člověk necítí po jídle únavu a i u zcela zdravého člověka, který nepotřebuje odstraňovat či zmírňovat neduhy se zvýší jeho výkonnost. Pomocí této stravy lze poměrně snadno také snížit energetický příjem, což je podmínka pro redukci hmotnosti. Podmínkou však v tomto případě je, že dokážete skutečně sníst jen část běžné porce obsahující bílkovinnou či sacharidovou složku, kdy onu chybějící polovinu tvoří zelenina.

Jak je to tedy s konkrétními potravinami podle dělené stravy?

Skupina neutrálních potravin:

- je možné kombinovat libovolně s potravinami obou dalších skupin

 

Sacharidy:

- možné kombinovat s neutrálními potravinami

 

Bílkoviny:

- možné kombinovat s neutrálními potravinami

 

Zakázané potraviny:

Podle dělené stravy je třeba se vyhnout těmto potravinám:

Omezit byste měli příjem soli a také by se vaše strava neměla sestávat výhradně či z větší části z masa.

 

No a teď se zamysleme. Nechci nikterak zpochybňovat tuto teorii a věřím, že mnoha lidem může vyhovovat. Osobně mi však nesedí apel na odlišnost trávení jednotlivých skupin potravin a následně jsou jako neutrální nebo dokonce sacharidové označeny potraviny jinde považovány za typické zdroje bílkovin – třeba kysané mléčné výrobky, žloutek, či klíčky. Naopak v bílkovinné skupině se nachází mnoho druhů ovoce, které je jen a pouze zdrojem sacharidů, nebo třeba i mléko, které obsahuje na jednotku hmotnosti více cukrů nežli bílkovin. Celkově lze mezi potravinami těžko najít takovou, která obsahuje čistě jen jedinou složku, vyjma čistých olejů, či snad absolutně libového kuřecího nebo rybího masa, které skutečně obsahují jen bílkoviny.  Takže teorie o tom, že při dělené stravě tělo nemusí vylučovat všechny trávicí enzymy, ale jen ty pro konkrétní živiny v tomto případě je platná jen z části.

Nicméně souhlasím s tím, že v tomto podání sortimentu doporučených a i zakázaných potravin vypadá a může být dělená zdraví prospěšná.

Sympatický je apel na čistě celozrnné obiloviny, omezení soli a zákaz „hotovek“, konzerv a jiných průmyslově zpracovaných potravin.

Zde totiž může nastat kámen úrazu při praktické aplikaci dělené stravy. Ne každý, kdo se pro dělení rozhodne je znalý v obsahu živin v potravinách. Z toho pak vznikají takové (odpusťte mi ten výraz) paskvily, kterých je plný internet, jež doporučují konzumaci jakýchkoliv uzenin, sladkého pečiva, majonéz či jiných hotovek s tím, že je prakticky jedno, co potravina obsahuje, hlavně že spadá do té či oné kategorie – ale to jen na první pohled, protože po přečtení složení člověk zjistí, že se vůbec nejedná o takovou potravinu, jak se podle názvu zdála.

Nezřídka se pak vidí na talíř dělitelů například hermelín s tatarkou či krajíc chleba s nakládaným ananasem (to jsou reálné kombinace bývalých uživatelů dělené stravy).

Chci tím říct, že i dělená strava se musí provozovat s rozumem a cestou k úspěchu je alespoň základní znalost potravin, orientace v problematice živin a potřeb lidského těla. A tímto jsme zpět na začátku, kam se dostaneme pokaždé, ať to vezeme z jakéhokoliv alternativního úhlu pohledu.

Jestli tyto potraviny pak poskládáme na jeden talíř v kombinacích, či děleně, je pak už jen otázka individuálních preferencí, pocitů a nastavení vlastního těla. Ono nastavení je však bodem nejdůležitějším a také nejsložitějším.

Proč? Velmi obyčejně to odůvodním. Z referencí těch, kdo si různé způsoby dělené stravy vyzkoušeli vím, že při nepromyšlené a laické aplikaci velmi často dělená strava sklouzne k nadměrné kombinaci bílkovinných a tukových složek. Důvod je jednoduchý. Obyčejná rýže nebo těstoviny se zeleninou obvykle člověka nezasytí a chuťově neuspokojí tak, jako „kus masa“ či tučný sýr. Převahu pak získávají „zvířátkové“ dny či v rámci jednoho dne zvířátková jídla. Při delším fungování v tomto režimu se pak nutně dostaví únava, vyčerpanost, nedostatek energie a posléze neodolatelná touha dohnat sacharidový deficit nevhodným způsobem. Následují nájezdy na sladkosti či jiné nevhodné potraviny.

Zdravotní riziko zde je zásadní. Pokud není dělený jídelníček vyvážený jak v rámci jednotlivých živinových složek, tak také v pestrosti použitých surovin, lze si velmi jednoduše vypěstovat nejrůznější deficity jak energetické, tak vitaminové či minerálové. Naopak přebytek preferované živiny, může způsobit například metabolické překyselení, nestabilní glykemii, psychickou nepohodu či zažívací problémy.

Dobře provedená dělená strava je schopná zajistit člověku vše potřebné, bez problému také doporučené množství zeleniny a ovoce, vlákniny, celozrnných produktů a široké spektrum všech živin. Je také pomoci ní možné poměrně nenásilně redukovat či přizpůsobovat energetický příjem. Pokud se její uživatel dobře orientuje v problematice potravin a dokáže stravování přizpůsobit svým individuálním potřebám, může být tento systém bez problémů dlouhodobou součástí jeho života.

Pamatujte proto, že samotné dělení není všespásné. I zde platí, že použití potravin musí být promyšlené. Je nevhodné se slepě držet jakýchkoliv doporučení, pokud se necítíte dobře.


Autor článku: Kristýna Lenomarová, Bc.


Fotogalerie:

Hodnocení článku:

Hlasujte jako ve škole: 1 2 3 4 5 , aktuálně 2.7

Komentáře

9.6.2014 13:21 - Kristýna Lenomarová píše
Dobrý den, pane Josefe,

děkuji za dotaz. Moc ráda bych na něj odpověděla, ale, omlouvám se, z toho, jak je napsán nerozumím, na co se vlastně ptáte či co je potřeba dovysvětlit. Prosím, tedy o trošku jasnější položení otázky.
Děkuji

Kristýna
7.6.2014 21:26 - josef píše
zdravim...nejsem nijak zvlaste vzdelany...jen mam neco za sebou a delenou stravu delam jiz nekolik let..ne z duvodu hubnuti,ale zivotniho stylu a posilovani...trochu me zarazilo to jak pani zde pise ze -sacharidové označeny potraviny jinde považovány za typické zdroje bílkovin – třeba kysané mléčné výrobky, žloutek, či klíčky. Naopak v bílkovinné skupině se nachází mnoho druhů ovoce, které je jen a pouze zdrojem sacharidů, nebo třeba i mléko...nebudu to nijak rozebirat...ale jednoduse receno...kazda potravina se travi v jinem prostredi...jedno potrebuje kysele (bilkovina( a druhe zasadite (sacharyd( a tim ze ovoce provokuje zvorbu kyselin tak je samozdrejmne lepsi ho dat s bilkovinou...coz zelenina neprovokuje nic...takze je neutralni...a mleko a soja a takove...jsou uz puvodni jidla...jako ze to neni treba testovina (ktera je jiz slozena umele mouka,kvasnice a vejce...) je to prirozena potravina kterou telo dokaze ztravic...kysane vyrobky...jsou kvasnym procesem prakticky natravene...zmenene..proto se z nich stava neutralni potravina...protze se muze travit v obou prostredich...diky
Váš komentář:
Jméno:
E-mail:
Opište kód 2796:
 

Vyhledávání

Poraďte se s odborníkem

Mgr. Janka Pálešová
mobil: 608 962 685
tel., fax: 585 155 061
e-mail: info@sportnutrition.cz
ICQ: 358 329 201
358329201

Facebook

Doporučujeme

Nejlépe hodnocené články

Anketa

Nahrávám anketu...

SPORTNUTRITION VÁVRA       A U solných mlýnů 2 - Lékárna, 783 71 Olomouc       T+F 585 155 061       M 608 962 685       E info@sportnutrition.cz
webdesign 123 DESIGN