ALTERNATIVNÍ VÝŽIVOVÉ STYLY III - Vegetariánství - Sport Nutrition Vávra

Kategorie článků

Nejsledovanější články

Online návštěvníků: 6

ALTERNATIVNÍ VÝŽIVOVÉ STYLY III - Vegetariánství

29.3.2012 16:04

V dobách již dávno minulých jsem nabyla dojmu, že vyznavači vegetariánství jsou podivní človíčci v úmyslně ošuntělém oblečení, s dlouhými vlasy, plandavou taškou, volnějšími názory, poslouchající alternativní hudbu a vůbec holdující čemukoliv alternativnímu :-) ...no a samozřejmě nekonzumující maso...a to obvykle z důvodů morálních či etických. Většinou jsem se od nich držela dále, protože jsem si nebyla jistá, jestli jim rozumím.
Poté jsem získala pocit, že dalším širokým polem pro vegetariánství jsou celebrity. Přišlo mi to často jako součást jejich image, prostě póza.
Já, vychována v konvenčním a řekněme naprosto standardním, zlatý střed razícím prostředí jsem se čehokoliv vyčnívajícího trochu bála.
V průběhu let, kdy člověk některé věci pozná více do hloubky a setká se s lidmi, kteří až tak moc nekřičí, ale mluví srozumitelně, zjistí, že není od věci jim občas naslouchat...minimálně pro vlastní rozšíření obzorů a uvědomění si často neviditelných souvislostí.
Vegetariánství je filozofie plná tolerance, souznění, ohledů a komplexního pohledu. Samotná nekonzumace masa, respektive více či méně širokého sortimentu živočišných produktů je jen ta nejvíce viditelná část.

Co praví o vegetariánství odborné zdroje? Pojďme si objasnit některé pojmy, které se často pletou, či nejsou úplně jasné

První zmínka o vegetariánské stravě pochází ze starověké Indie a ze starověkého Řecka ze šestého století př. n. l. V obou případech bylo motivem nenásilí vůči zvířatům, které prosazovali především filozofové a náboženské skupiny.
Podle židovské tradice byly všechny lidské bytosti a zvířata až do potopy světa vegetariány. Teprve tehdy dovolil Jahve živit se jinými tvory. Po potopě světa měli lidé, nebo přinejmenším Židé, zakázanou konzumaci masa, které obsahuje krev. Představu ideálního světa, v němž neexistují dravci, převzali od Židů i křesťané. V křesťanské svátosti oltářní je tak tělo, tedy maso, nahrazeno chlebem a krev vínem. Kromě několika mnišských řádů pojídali ostatní křesťané maso, ale tato potrava byla jen v nemnoha obřadech posvěcována či schvalována. S rozšířením křesťanství v Římské říši vegetariánství prakticky zmizelo z Evropy.
Ve středověké Evropě se v některých církevních řádech objevoval zákaz konzumace masa jako součást asketického způsobu života, ale všechny povolovaly konzumaci ryb. Vegetariánství se v Evropě znovuobjevilo za renesance, ale teprve v 19. a 20. století se stalo rozšířenějším.
První Vegetariánská společnost byla založena v Anglii v roce 1847 a po ní následovaly další v Německu, Nizozemsku a dalších zemích. Mezinárodní vegetariánská unie, která zastřešuje národní vegetariánské společnosti, vznikla v roce 1908.
Přestože nacistická ideologie byla ve své podstatě násilnická, antihumanistická a agresivní, bylo vegetariánství paradoxně velmi populární mezi čelnými představiteli nacistické vlády v Německu. Adolf Hitler byl vegetarián, stejně jako Rudolf Hess, Joseph Goebbels a také buddhista Heinrich Himmler, který dokonce nařizoval pojídání vegetariánské stravy velitelům SS. Adolf Hitler počítal s násilným zaváděním vegetariánství mezi širokými vrstvami obyvatelstva.
Ve 20. století v západních společnostech popularita vegetariánského způsobu života rostla spolu se zájmem o výživu, etické otázky, východní filosofické a duchovní směry a později také se zájmem o ochranu životního prostředí a o problém chudoby.
Často je vegetariánství/veganství považováno za životní styl, jehož stoupenci řeší svou životosprávu i v jiných oblastech, než je stravování, a proto například nekouří, nepijí alkohol a někdy odmítají i některé typy oblečení, při jejichž výrobě bylo zvíře zabito, jako například kůži, kožešinu nebo hedvábí. Dalším fenoménem je i odmítání kosmetiky testované na zvířatech, nenavštěvování některých cirkusů a odmítání dalších aktivit spojených s omezováním práv zvířat. Ekonomicky se tedy může jednat více méně o bojkot produktů a služeb, které přímo zapříčiňují zabíjení zvířat nebo jejich využívání.

Důvodů proč se člověk rozhodne jíst bezmasitou stravu je několik a často se prolínají nebo přechází v čase jednen ve druhý. Samotné nejezení masa je tedy většinou až následek nějakého rozhodnutí. Vnější znak vegetariána i vegana je nejezení masa, vnitřní znak je, 'proč' maso člověk nejí.
Uvedenými důvody mohou být například skutečnosti, že:
- člověk žije v zemi, komunitě nebo rodině, kde se maso nejí, a tak zcela automaticky tento návyk přebírá. Pokud je komunita otevřená, netotalitní, má většinou v dospělosti možnost toto změnit
- člověk dojde na základě nějaké informace k závěru, že jeho zdravotní potíže (případně jako preventivní opatření) by se daly vyřešit přechodem na vegetariánskou stravu
- soucit se zvířaty. Láska ke všem zvířatům bez rozdílu rasy, pohlaví, podnebí, kontinentu
- člověk je příznivcem nebo členem náboženského či filozofického směru, který hlásá vegetariánství
- člověk dojde na základě vnější informace nebo vlastním myšlenkovým procesem k závěru, že svým nejedením masa pomůže k ochraně životního prostředí či planety
- ekonomické podmínky jsou takové, že člověk prostě nemá peníze na to, aby si kupoval živočišné výrobky
- člověk dojde k přesvědčení, že člověk nemá žádné anatomické znaky, které by ho činily masojedlíkem
- vlastní přesvědčení jakéhokoliv druhu

Vegetariánství je způsob stravování, kdy člověk nejí některé živočišné produkty, především maso (včetně ryb a kuřat), sádlo, želatinu apod. Přesně řečeno vegetariáni nejí jatečné produkty, tedy nic, kvůli čemu bývá zvíře zabíjeno.

Vegetariánství může mít ještě i různé úrovně omezení, kterými jsou:

Z výživového hlediska nebyly prokázány žádné negativní vlivy vegetariánství na lidské zdraví. Samozřejmě je třeba provádět omezení přísunu živočišných potravin promyšleně. Velmi nevhodný je způsob, kdy z klasického „současného moderního jídelníčku“ jednoduše vypustíme maso a spokojíme se se zbytkem obvyklého sortimentu - těstovinami, pizzou bez šunky,  hromadou pečiva a jogurty.
Vegetariánská strava může a měla by být velmi pestrá. Zahrnuje nejrůznější druhy ovoce a zeleniny, vejce, základní mléčné produkty, ale je potřeba zařadit také nejrůznější druhy luštěnin, ať už vařených či klíčených, celozrnných obilovin v různých formách, ořechy a semena, různé druhy řas ale také například alternativní zdroje bílkovin, jakými jsou tofu, tempeh, seitan atd. Nezapomínat také na pestrost použitých tuků a způsobů úpravy, aby nepřevládaly tuky jen z mléčných výrobků. Důvodem je zajištění veškerého spektra aminokyselin, které jsou v rostlinných zdrojích více či méně omezené a také mastných kyselin, především velmi nedostatkových omega-3. Zároveň jsou také zajištěny potřebné vitamínů a minerálů, především se jedná o vitamín B12 a železo, které jsou obsaženy především v živočišných zdrojích a pro vegetariány bývají často nedostatkovým zbožím.
Nicméně i s tímto omezeným sortimentem je možné dosáhnout vyvážené stravy a dokonalé výživy pro lidské tělo a to i v případě sportujících jedinců, těhotných či kojících žen.
Pravidlem by mělo být, že čím přísnější vegetariánství je provozováno, tím více je třeba zařadit veškeré možné alternativy a tím napaditější by měla být příprava a úprava pokrmů.

Tak to by byla fakta a historie. Praktická aplikace vegetariánství může sice spočívat jednoduše v tom, že vyřadíme ze svého jídelníčku maso a budeme se cítit dobře na duši, protože neubližujeme zvířátkům. To je jistě fajn. Podstatnější je ale komplexnější pohled. Lidé i zvířata, ale také rostliny jsou součástí jednoho velikého systému. Pouhá nekonzumace jiných živočišných druhů je jen malým krůčkem k zodpovědnému chování. Člověk by neměl být slepý a hluchý také k metodám chovu zvířat a získávání jiných jejich produktů, při kterých sice nedochází k zabíjení, ale určité míře využívání či zneužívání ano (např. vejce z klecových chovů). Podstatný je také náš vlastní vztah k životnímu prostředí, rozumná míra ekologického chování, rozvažování o skutečných potřebách a jejich uspokojování v souvislosti s ekologickou stopou, kterou zde zanechá každý z nás a jejíž míru může zásadně ovlivnit. Způsob vyžívání dopravních prostředků, nakládání s odpady, (ne)podpora globalizace například nákupem zemědělských produktů z blízkých regionů. Tolerance, rozvaha, umírněnost...to se mi v současné době vybaví především, když si povídám se svou kamarádkou Klárou, která je sice vegetariánka, ale fakt, že nejí maso není jediným znakem. Mnohem více o ní vypovídá celkový postoj k životu. A protože je velmi zajímavý, pro zájemce o nahlédnutí do tak trochu jiného světa nabízím navštívit virtuální "Kopec" www.conovehonakopci.cz, kde naleznete nejen skvělé vegetariánské recepty, ale právě i to „něco navíc“ o čem jsem se snažila celou dobu psát.
V tomto podání není až tak důležité hlásat do světa, že je člověk vegetarián, ale prostě a jednoduše žít tak, abychom jen nebrali a nezneužívali, ale také něco dávali či vraceli zpět do systému.

A nakonec jeden vege recept přímo ode mě.

Pikantní luštěninový salát:
Přesné množství ingrediencí ponechám na každém z vás, protože je tento recept velmi variabilní a přizpůsobivý individuálním chutím. Gramáže, které uvádím jsou obvyklé pro dávku, kterou dělám. Je poměrně „koňská“, ale to proto, že salát je skutečně „luxusní“, jak říká můj manžel :-)

Zálivka:


Luštěniny
(kromě munga) namočíme alespoň na 12 hodin. Poté vodu slijeme, propláchneme a v čisté vodě vaříme spolu s mořskou řasou do změknutí (asi 1 hodinu). Slijeme, necháme vychladnout (řasu v případě potřeby nakrájíme – při použití například Kombu). Pórek, papriku, rajčátka a ostatní zeleninu nakrájíme na oblíbenou velikost, sýr nastrouháme a vše smícháme s vychladlými fazolemi a mungem. Zálivku vytvoříme smícháním uvedených ingrediencí a promícháme se salátem. Necháme chvíli v chladu, aby se chutě navzájem prostoupily.
Salát podáváme ideálně s celozrnným pečivem, nebo také celozrnnou rýží či těstovinami.
Přeji dobrou chuť.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/

Autor článku: Kristýna Lenomarová, DiS.

Fotogalerie:

Hodnocení článku:

Hlasujte jako ve škole: 1 2 3 4 5 , aktuálně 2.8

Komentáře

K tomuto článku zatím není komentář
Váš komentář:
Jméno:
E-mail:
Opište kód 2796:
 

Vyhledávání

Poraďte se s odborníkem

Mgr. Janka Pálešová
mobil: 608 962 685
tel., fax: 585 155 061
e-mail: info@sportnutrition.cz
ICQ: 358 329 201
358329201

Facebook

Doporučujeme

Nejlépe hodnocené články

Anketa

Nahrávám anketu...

SPORTNUTRITION VÁVRA       A U solných mlýnů 2 - Lékárna, 783 71 Olomouc       T+F 585 155 061       M 608 962 685       E info@sportnutrition.cz
webdesign 123 DESIGN